Jak si představuji ráj?
Až přijdu tam,
přijde poznání.
Tu budou všichni mí známí.
Ti, jež mi kdy ublížili.
Ti, jimž jsem kdy ublížil já.
Budou spolu mluvit,
uslyším jen smích,
uvidím jen radost
a ucítím jen klid.
Žádné zábrany,
hranice a pravidla
nebude ten prostor mít.
A já ke každému přistoupím,
beze slova je obejmu
a ucítím nic než lásku.
Už jsme si odpustili,
tak proč se zlobit dál,
když nic nemá smysl?
A s každým vzpomenu na staré časy.
Budeme se smát,
až se za břicha budeme popadat.
Všechno se bude zdát nesmyslně hloupé.
Nenávist a klam zmizí tatam.
Budeme plakat štěstím,
že vše dobře dopadlo.
A pak v míru a klidu splyneme v jedno.
Budeme spolu,
ačkoliv v sobě.
Navždycky,
napořád,
tak,
jak to má být.
Miluji všechny,
ale někdy se to bojím říct.
Třeba to taky tak máte.
A pokud ne,
uvidíme se v ráji.