Někdy se snažím pochopit
ČAS,
jenže pak bych nestihl vše
VČAS.
Takže se vrhám do přítomnosti,
abych unikal pocitu nicotnosti.
Ctihodnosti,
ať už jste jím kdokoliv,
kam se mám dívat?
Mám námitku.
Bojím se zániku.
Zamítá se, nebo ne?
Ctihodnosti,
Vaše Jasnosti,
už mám toho dosti.
Ale opravdu,
slyší mě tu někdo?
Někdy se snažím pochopit
PROSTOR,
než ptáci venku oznámí mi:
POZOR!